Vojtěch Bernatský: Už babička mi říkala, že vztah je práce

00:00:00: Hebu se hodně no, takhle nohou dělám často.

00:00:03: Dokonce mi momenka už říkala, že si by to nebylo na psichiatra.

00:00:06: Nejsem naštěstí, to se mi ani nalíbí moc takové ty chlapy jak potřebojo, aby tedy ti řekali ale když jsi dobrý, jako neboj se a hovořil jsem i se sedmi gynekologi, jestli je možný to co se tam stalo.

00:00:18: Tak tady, tady teda jsem tak nějak vytvořel svoji vlastní představu pároveho terapeutá.

00:00:24: A řekla jsem si, že češi jsou pejskáři.

00:00:26: Ale o kamu

00:00:26: Čapkovi psa dvopřech, to je docela jako

00:00:28: těžký jo?

00:00:31: Naladili jste se

00:00:33: na výbornout!

00:00:35: Voděk Bernacký v podcastu na výbornou.

00:00:38: Voda, vítejí v našem studiu?

00:00:39: O děkuji za pozvání, jsem to moc rád.

00:00:41: Hele my budeme mít obádova problém při tomhle rozhovoru, protože já jsem pochopila že ty sež taky člověk který se řečeno televizním slangem neudrží v kantině, co znamená mi?

00:00:52: máme takhle ten záběr?

00:00:53: jo ale jak tože se přes třicet let udržijš v kantiny když normálně prostě potřebuješ to tělo abys...

00:00:59: Já mám tu ADHD, ono se to řív neřešilo přez našich madýchlet to jako někdo.

00:01:04: U tom se ani moc nemluvilo, ale asi to mám pořád.

00:01:06: a použil teda i náš syn.

00:01:08: Je takový pohyblivý po mě.

00:01:09: Hybu se hodně no.

00:01:11: Takhle nohou dělám často.

00:01:12: dokonce mi mamenka už říkala že jestli by to nebylo na psichiatra protože se klepe stultřa při vobydě nebo když se blížila písemka na gymblu tak se trepala celá lavice, jsme jelakují velké lavice a trepalo se to.

00:01:25: Ale pokud je o to z pravoda iství tak asi jsem se to naučil.

00:01:29: Jo, proč?

00:01:29: já se s tím já ze začátku fakt jako ekstremní problémy a dostávala jsem za už je ty něc, když si byl jako od začádku dobrý.

00:01:38: Možná byla výhoda v tom, že ze za čátku se sedělo?

00:01:41: Teď už asi deset let se stojí a trošku i chodí, tak možná kdybych začínal jako chodec, tak bych měl větší problém.

00:01:47: Ale pokud jsem seděl tam zase byla výhoda, že jsme můli nymít krátě si a žapky třeba v letě, že jo?

00:01:52: A tady tak ušile kravata.

00:01:53: Ten jumpsuit, na které jmlastně přišli lidi až v covidu, že jeho.

00:01:57: Už jel.

00:01:57: teda už musíme být jako komplet oblečený.

00:01:59: a tak tak u tohle sazení jsem to nějak zvládnu, že jsem prostě si set za ten stůl a těch deset, patnácná cmenut se to dá vydržet!

00:02:06: Ojto, ty seš tady dneska spíše jako autor než jako sportiak, že za pár dní ti víde.

00:02:12: druhá beletricka knižka.

00:02:15: Ty si začal takovýma těma nenápadnejma denikovejma poznámkama a krasné tři knišky prostě o odcovství, o rodině.

00:02:23: A pak přišla kniňka, když kwete vily-vily?

00:02:26: Nebal

00:02:27: ses?

00:02:28: Válsem se

00:02:29: jako úplně jiná kategóry.

00:02:31: A taky mi to trvalo mnohem déle, protože ty deníky to se dár napsat relativně rychle.

00:02:36: To jsou krátké úseky po dnech, prostě po týdnech.

00:02:39: ale tady to byla jako ucelená veletřie příběh na bezmále přechstech stránkách no.

00:02:45: Bylo to těžký a velmi často jsem o sobě je pochyboval, proto že já s oblivou budu to říkat asi jako... možná i do smrti, že jsem snad se to dá už tak říct za těch dvá, třicetlet české televizi.

00:02:57: Moderátor profesionál ale spisovatel amater a přistupuju k tomuhle povolání a remeslu s velkou pokorou a pořádce.

00:03:04: tak necítím a stydím se vlastně.

00:03:07: Ale takže jsem velmi často pochyboval v průběhu to dvou letého psaní, jestli to vůbec má smysl, jestly jako je to dobrý, jsi to ma z to někomu bude líbit, ale naštěstí má manželku.

00:03:18: Říká se, že muž je úspěšný podle toho, jak se směje jého žená.

00:03:23: Já by k tomu přidališť, jak si smějí jé ho děti.

00:03:26: a naštěstí u nás se hodně smějem.

00:03:28: a Vona Mitů sebedu vědu dodávala, že to je dobrý.

00:03:31: A ty si řekl, já se stydím.

00:03:32: a za co se stídí?

00:03:33: Já nevim... Já jsem

00:03:35: ti stválně neřikla Vojta Bernacký sportovní komendátor-spejsovatel, protože to je divniše.

00:03:41: Nechtělal jsem tě US do rozpaku ale za co ses stydí?

00:03:45: No, já jsem měl vždycky problém se sebedu vědou.

00:03:49: Ačkoliv to možná na té obrazovce tak nevypadá, tak vždičky jsem spochybovalo to myslí.

00:03:54: je to dobrý co dělám, jestli jsem v tom dobrý a nejsem úplně ten typ, to zase musím si tady trošku jako... Primáznout polivtičku, že nejsem naštěstí.

00:04:03: To se mi ani nalíbí moc.

00:04:05: takové ty chlapy jak potřebujou, aby tedy lidi řekali ale dyk se ježdobrý jako nebojse.

00:04:09: Tak to já nepotřebuju, ale jako mele se to uvnit v tom těle v té hlavě a možná škoda, že to je po prví možného.

00:04:20: Jsem tu nikdy otevřeně neřekl... Ale

00:04:22: já myslím, že je to normální, že s věkem čim víc stoupá ta profesionalita, tím více stoupaj ty pochybnosti.

00:04:29: Je to jako... Cítíš to?

00:04:31: Svěkem se to trochu horší.

00:04:33: A ty tam samozřejmě... Tlak těch velčáků mladejich, kterých se jako těšie já se dostaneme.

00:04:39: Já

00:04:40: taky by jsem chtěl!

00:04:42: To nám vždycky říkal o ta černý, že ti velčáci čekaj na prežského postání ve frontách a těšej se, až my skončíme.

00:04:50: Ale u toho psaní je to ještě jako úplně jiná disciplina i jiná demenzé toho stidení se, protože jsem začel a vlastně až po čtyřicíce těmi deníky.

00:05:00: Ale pravdou je, že z jídlem roste chuť.

00:05:02: To platí i tady.

00:05:04: ty oglasy byly skvělý.

00:05:06: až jako jsem to nečekála, běhá mi teď im rás pozádech jak mě v občas tréati maminky, babičky zastavujou, jak spomínají na moje deníky Tatinkovské.

00:05:15: A tak to je ta největší motivace samozřejmě, proto aby člověk zkusil něco většího.

00:05:19: Vám tady citát, jo?

00:05:21: Případ číslo dvacet tři devadesát čtyřisa trapovi.

00:05:25: Druhá míza, často není o mládí je o strachu že už nic nepřijde.

00:05:30: Je o zbabilé obavěze stárí.

00:05:33: poznámka.

00:05:34: Přesně v okamžiku kdy už máte pocit na prostej istoty a těšíte se na společné okopávání skalky na halupie a romantické procházky Evropskými velkoměsty objeví se vzrušující instruktorka Pilates.

00:05:50: Ty si svojí další knihou povily vely, vstoupil do oboru mančelský poradce.

00:05:57: Co tě k tomu

00:05:58: vedlo?

00:05:59: Bojíš se něčeho?

00:06:00: No tak já asi jsem měl někdy v životě takového bdobí, že člověka si má takový synus o jide v životě, kdy si na jednou vydomí, řekli, že stárné a mám o osumlet mačí ženů, což není dnešní době zaštakový rozdíl.

00:06:13: ale přesto jsem... si na jednou začal možná s příchodem padesátky a po ní uvědomovat, že skutečně to stáří jako je tady.

00:06:24: A že se to brýží ačkoliv jaké jenom číslo to můžu potvrdit tu naší maminky které bude osmdesát, ta teď je v soulu a líta po celém světě úžasná vypadá o dva cedlet mačí takže... Asi se není čeho bát, ale jsou takvý okamžik i v životě, kdy člověk začne pochybovat a vlastně si začné uvidomovat jak ještě víc by si měl cenit toho co má doma.

00:06:48: Jo, ale to není jako tím tématém a tím že jsem pořád tétenci.

00:06:54: Je to ta tenceho, který jsme mluvili předtím.

00:06:57: Mimochodem, když se říkal, že máš o osmlet miletší ženu, mám tady případe dvacet čtyři.

00:07:02: nula sedou novotná a mykeň.

00:07:04: Některé vztahy nekončí, protože byla skazmi zela.

00:07:07: Končí proto, že každý jde jiným směrem a žádná mapa nevede na obje strany zároveňa.

00:07:14: Vstak se zajíčkem má jednu nevýhodu za tím co jeden stah.

00:07:17: karné druhý dozrává.

00:07:19: Ale tam ten rozdíl je velký,

00:07:21: tam je to

00:07:22: klasika dvacká a víc jo?

00:07:25: Takže mě spíš zajímá fakt jako ta proč si vkročil tady na toho listovostahové tému a proč hlavní postavou té nové knihy párový terapeuk?

00:07:37: Protože jako malej klůk se měl tu možnost a to štěstí být jako houpa a vstřebávat příběhy našich různých sousedů, přátel a kamarádů.

00:07:50: Protože mírodiče to je jedna z věcí kterou jim vůbec nevyčítám neopak se.

00:07:54: mím za to v děčný.

00:07:55: Oni měli svoje kariery a moc se námi jako s bráchou nevěnovali.

00:08:00: Nechali nás tak jako svým osudem a velmi často mělí dalé sousetky, známí, tety... a někdy třeba i lidi, který jsme až tak úplně neznali.

00:08:10: A já jsem byl jako hůba.

00:08:12: Do dneška to mám, že jsem moc rád ve společnosti starších lidí a vlastně poslouchám.

00:08:19: Já jsem to vztřebával, nasával... Jsi to z toho

00:08:22: dědství pamatuješ takové letní?

00:08:23: Velmi

00:08:24: často jsem si to i zapisoval později.

00:08:27: Jsi do vespečné nítě poslyš!

00:08:29: V té knížce terapeut.

00:08:31: v troskách jsou ty příběhy, který jsem zaznamenal za svůj život.

00:08:35: Někdy jsem si o něčom je přečetl něco, co jsem si samozřejmě vymyslil.

00:08:38: ale vesměst to jsou lidi, kteří se v tom možná poznaj.

00:08:41: Mně se líbí, že i tvůj terapeut je v troskach a já jsem si říkal...

00:08:59: Snaším se hodně, se starat.

00:09:01: Mě vždycky vadilo jako když moje babičky říkali, že ty vojtiku letem stach to je té práce, můžeš na tom pracovat hodin, řekal babit, to je teď velikvý klíše fráze.

00:09:12: Já si do dneška pamatov, jak jsem v tom panela, akovem bytě v tom pokojíčku u těch tapet, měl to uhu a poslouchám s bráchou z týložnice ty hádky.

00:09:21: a už tam byli takové narážky, což se nikdy ve vztahu v manželství nesmíríc.

00:09:24: tak se rozvedeme nebo tak se rozejde, nebo apete začátte konce... A poti šterecíce jsem na tý životní křižovace zahnul tím směrem a jsem za to moc

00:09:35: děčný.